Nevim, možná aby bylo jasné, že se to ani náhodou nestalo na Valentýna? Rád bych i věřil, že je hláška rok uleželá,... ale tady by snad autor po tom roce musel vidět, že tohle prostě nee.

Na to je jediná odpověď: Zkus a uvidíš.
(Pokud bych to chtěl vědět, musím udělat totéž.)

A ještě je to zadarmo, viď

Tak sledovat film v kině má jinou atmosféru, než se na něj dívat doma na monitoru. Někomu to za to stojí. Samozřejmě je pak o to otravnější, když někdo tu atmosféru narušuje nekultivovanou a hlasitou konzumací pochutin.
A některé speciality třeba z univerzitního kina nebo některých festivalů dost možná nenajdeš vůbec, a když už, tak bez jakéhokoli překladu, a jestli jsou někde v hlubinách internetu přec jen k nalezení, tak za cenu vyhledávání delšího, než návštěva kina včetně cesty tam a zpět.

Do kina chodím málo, ještě méně sám, ale jsou filmy, kde je dojem bez kina desetinový.
To už nemluvím o tom, že film na malém NB displeji mi přijde úplně o ničem.

Chodit do kina s někým? S kým? S kamarády? Během toho filmu jsou mi tam stejně k ničemu, no a jestli půjdeme do hospody bezprostředně po filmu, nebo až poté, co na něj všichni koukneme každý sám, to už je snad jedno. Nakonec to bude i rychlejší, protože než se třeba čtyři dohodneme na termínu, kdy máme čas všichni, tak už jsme to každý mohli viděl třikrát. Jako neodmítnu, když to navrhnou, ale že bych to nějak vyhledával... No a rande v kině? Chápu, proč to někteří dělají, ale mně to přijde jako celkem drahá sranda, když uvážíš, že buď Tě bude rušit film od sápání se na holku, nebo sápající se holka od sledování filmu...
Takže já do kina většinou sám, s někým nikdy z vlastní iniciativy. A ano, když na to mám peníze, tak si vždy koupím popcorn a colu nebo něco. Nemám totiž rád fronty, davy, a vůbec lidi, takže v kině bývám zásadně dříve, abych se těmto věcem vyhnul. Následkem toho ten popcorn dojím často ještě během trailerů... Pokud jde o pití, v sobotu jsem třeba byl na Revenant, na pití prachy neměl, film přes dvě a půl hodiny - řeknu Ti upřímně, že bych tam to pití celkem rád měl.
A za poslední rok jsem byl v kině alespoň desetkrát a že by tam někdo obtěžoval celý sál hlasitými projevy, ať už jídlem, pitím či přímo mluveným slovem, jsem tedy nezažil. Jako jasně, chce to jít, je-li možnost, v ne úplně nejběžnější čas. Jak říkám, nesnáším davy apod., takže se snažím chodit třeba brzy odpoledne nebo pozdě v noci, ne někdy v šest jako všichni. Ono v plném sále chápu, že to chroupání ze všech stran může být rušivé, ale tak to už je každého problém. Třeba na Star Wars jsem byl den po premiéře - ve dvě odpoledne, 3D projekce, poloprázdný sál. Sice tam byla partička základoškoláků, kteří zjevně šli rovnou ze školy, ale ani ti neměli problém zmlknout.
Tak tu ta kina zase tak nedémonizujte, důchodci jedni rejpaví. ;-)

Že Ti to stojí za to - za tento post Tě tu tak do 10 minut zase začne balit sova :-)

Přítel ignoroval Valentýna?
Ač bych rozhodně nic nenamítal proti octnutí se na jeho místě, tady se ho zastanu... co když to nebyla ignorace, ale jen třeba Valentýna neuznává, protože v Česku je svátkem zamilovaných první máj?

Byl pozdní večer, první máj,
večerní máj, byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas,
kde borový zaváněl háj.

O lásce šeptal tichý mech,
květoucí strom lhal lásky žel,
svou lásku slavík růži pěl,
růžinu jevil vonný vzdech.

A dál to z hlavy nedám.

A osobně taky Valentýna neuznávám, pač je to sem přitažené stylem "kup své lásce dáreček, kup, kup, kalendář ti to říká!" - houbičky. Já projevuju lásku kdykoliv a ne abych to dostával befelem. A když už befel, tak políbení na prvního máje pod kvetoucím stromem, aby mi partnerka neuschla. Co nějakej únorovej Valentýn, nezajímá, svátek konzumu a obchodníků.
To víte, první máj je moc brzo po Velikonocích, obchodníci nestíhají, zato Valentýn... pěkně půlka února, Vánoce už dávno vyšuměly, do Velikonoc ještě tak měsíc a půl... tak co budem prodávat, co budem hustit do lidí? Jo, Valentýn, svátek zamilovaných, kupujte, kupujtéééé!

Když chodíš s mladejma uchama, tak se nediv .-)

Jen jestli jsi, jak uz to zeny rady delavaji, nerekla, ze Valentyna slavit nechces a pak tajne doufala, ze te prekvapi a slavit to preci jen budete.

Protože se mi nechce hledat pro každýho jednotlivou zelenou šipku...
Šlo o tu první část. O ignoraci. A tím myslim totální naprostou, byl doma a neodpověděl mi na nic, co jsem psala. (A karamádům odpověděl.)