Příspěvky uživatele „nakopnuta_sova“

Chtěl jsem říct, že v tom cítím...

Chtěl jsem říct, že v tom cítím produkci firmy Gumárne Púchov, na "zoo zemřel jelen" Google vyhodil jen čtyřikrát tuto hlášku, pokaždé ovšem na jiné stránce, takže to pár lidí obšlehlo, jinak nic.
"Olomoucké zoo zemřel" dokonce jen dvakrát - tady a jakýsi "hůlkový řád"...

Na "uhynul jelen" už to pár odkazů hází, ale většinou Podkrkonoší a tak, Olomouc žádná.

Ale to, že na 99,9 % není pravda to s tím jelenem, neznamená, že se tahle konverzace nemohla odehrát, prostě si <c> dělal prču.

Captain out.

K hlášce #1319

Re: minus, take bezne zdravim "d...

Nebo jako dnes - vzbudím se na delší dobu než "otočit se na druhej bok a spím dál", popřípadě "jdu s pískem", kouknu na hodiny a tři čtvrtě na pět.
Odpoledne.
I tak bych všem, které bych v tu chvíli potkal, přál "Dobré ráno"... neměl bych snad? :-)

K hlášce #60624

Re: Tohle spoléhání se na to, že...

Kdo je proti kojení na veřejnosti, tomu bych na oplátku zakázal na veřejnosti jíst. Žádný hamburgery, párky v rohlíku, nic.
Však kojení není nic jiného než že mimino jí a na rozdíl od dospělého miminu nevysvětlíš, že má s jídlem počkat domů... tak když to chceš zakázat jinému, tak si to sám užij.

K hlášce #32352

Re: Želvi 22:20

Diskuse by měla být první a hlavní snaha o řešení problémů, ale občas to prostě nejde.
K čemu je diskuse ve chvíli, kdy by na potomkovi bylo vidět, že to má na háku a z jeho výrazu je vidět, kam mě jakožto rodiče posílá?
K diskusi jsou totiž potřeba minimálně dva. A pokud jedna strana o diskusi a řešení problémů diskusí nemá zájem, musí se to holt řešit jinak.
Taky jsem příznivcem diskuse a rozumné domluvy, ale když to s druhou stranou prostě nejde... musí holt nastoupit řešení jiné, byť oběma stranám často méně příjemné než kdyby došlo k domluvě.

K hlášce #33075

Re: -

Ještě jen podrobnosti: To šlo o "o víkendu prosím vytři chodbu" (patrovej rodinnej domek).
Odkejval jsem to a poté, co mi v sobotu odpoledne asi potřetí připomněla, kdy to půjdu vytřít, tak už jsem se ozval, že "jsem slíbil, že o víkendu a to je i neděle, nech mě a nadávej až ve chvíli, kdy to v pondělí ráno nebude hotový" a najust jsem šel vytírat v neděli někdy v deset večer. Termín jsem dodržel, udělal jsem to o víkendu, takže máma nemohla nic říct, krom brblání, že jsem ještě větší cvok než si myslela a od té doby už mi termíny (asi radši) nepřípomínala :-)

K hlášce #33075

Re: -

Ale tohle opravdu až v případě, že dítě bylo požádáno, slíbilo, že to udělá a hodilo na to bobana.

Taky jsme s mámou fungovali tak, že řekla "o víkendu udělej to a to" a už neřešila, jestli to udělám v sobotu dopoledne nebo v neděli večer. Řeklo se o víkendu, tak nadávej až jestli to v pondělí ráno nebude hotový.
Ale taky si k tomu musela dospět, že "o víkendu" může klidně znamenat v neděli večer a nemá mi v sobotu několikrát připomínat, jestli "jsem nezapomněl", pač se akorát naštvu, že snad nejsem blbej a vím co jsem slíbil a just to nechám na neděli večer (to se jednou fakt stalo) :-)

Víkend je víkend, pokud něco chceš mít hotový v sobotu, řekni "v sobotu" :-)
A taky to fungovalo. Ze začátku boje, než se to "vyjasnilo" a pak to šlo v pohodě. I proto, že jsem sám věděl, že kdybych se na slíbené vybodl, máma si nenechá ujít příležitost mě pak nechat vycukat - například by mě v sobotu v sedm vzbudila a nakluš na to okamžitě, nějaký "po obědě" mě nezajímá, už jednou jsi slíbil, že to uděláš, zapomněls (nebo se na to vyprd), tak to uděláš teď hned.

Takže bylo i v mém zájmu, abych termín, do kterého jsem slíbil, že to bude hotový, dodržel - a o to mámě šlo. Ani to "vzbudit mě v sedm ráno a mazej to udělat" dělat nemusela, stačilo, že jsem dobře věděl, že je toho schopná a nehodlal jsem to riskovat :-)

K hlášce #33075

Re: -

Čímž neříkám, že nějakou vyloženou buzeraci dítěte rodičem schvaluju. Bavíme-li se o náctiletých, tam už by mělo dítě rozumět co a jak a být "přístupno" rozumné diskusi a vysvětlení, proč si rodič to a to přeje či nepřeje, pokud to dítě nepochopí samo. Příkazy a zákazy mají nastoupit až když rozumná diskuse a argumenty selžou a dítě např. evidentně zkouší, co si může dovolit.

Požádal jsem tě, ať o víkendu ppsekáš trávník, vyflákl ses na to? Tak na to nakluš hned teď a nezajímá mě, že se chceš koukat na fotbal (například). Koukat se budeš až to posekáš a že uvidíš tak možná posledních deset minut? Tvůj problém, přiště už se na slíbené nevykašleš.

K hlášce #32352

Re: Želvička 15:52

Jestli jde o tu poslední debatu o výchově, tak tam to samozřejmě chce střední cestu. Potomka zbytečně nebuzerovat, ale zase si od něj nenechat skákat po hlavě. Všeho hezky česky "vocamcaď pocamcaď" :-)

K hlášce #33075

Re: -

Kdesi jsem četl, už pořádně nevím kde, že šla matka s asi dvouletým dítětem po přechodu a dítě se najednou rozhodlo, že prostě dál nepůjde. A matka s ním začala diskutovat... uprostřed silnice.
Sakra to je takovej problém dítě drapnout a odnést, aby se nezdržoval provoz? Maximálně bude chvíli hysterčit, ale v tu chvíli to je dmsn nejlogičtější řešení.
Kravka nééé, začne dvouletému dítěti vysvětlovat, proč má jít dál... no blbá jak troky.

K hlášce #33075

Re: -

Každej potřebuje vědět, kde jsou hranice a že moje svoboda mávat pěstí končí před tvým nosem. Nebo třeba že nemůžu ve tři v noci dělat mejdan, protože ostatní v bytě či třeba sousedi chtějí spát. Nedržet dítě zbytečně na řetěze, ale zas mu nedovolit všechno, co si zamane.