<TLouie> A to jsem ti ještě neříkala, co se mi stalo, když jsem měla brigádu v call centru.
<TLouie> Vždycky se představím, odrecituju nabídku a když se nechytí, tak se omluvím, že jsem zdržovala a že přeju hezký den.
<TLouie> No a týden před tím, než jsem dala výpověď, jsem volala domů nějaké staré paní.
<TLouie> Řekla jsem ji, že nabízím internet a výhodnější volání na pevné a tak..
<TLouie> A ona místo aby mě zarazila už na začátku, nechala mě 10 minut kecat a pak mi řekla: "Nezlobte se slečno, já nic nechci, já už jen čekám na to, až umřu."
<TLouie> A tak jsem teda usoudila, že nemá smysl ji přemlouvat a odpověděla ji: "Tak se nezlobte, že jsem vás zdržovala. Nashledanou."
<TLouie> Jenže zrovna tenhle hovor mi poslouchal vedoucí a spojil si její větu, že čeká na to, až umře, s mou odpovědí, že se omlouvám, že jsem ji zdržovala a málem mě vyrazil:D

Komentář: Naprosto nepochopené slušné vychování:D

<on> A koupil jsem si perfektní batoh: má 40L, ideální na jednodenní výlety ale zároven se tam pohodlně vejde i foťák a tvoje věci, má spoustu kapes, plášťenku, perfektně odvětraný záda, nastavitelný popruhy, dokonce i systém na přivázání hůlek!
<ona> perfektni :-D
<on> celkem má 7 kapes (včetně tý hlavní)
<ona> velmi vystizne :-D
<on> a ještě jsem zapomněl: ... (další dlouhý popis vlastností)
<on> co je velmi výstižné?
<ona> tvuj popis batohu a to co jsem chtela vedet jsem se nedozvedela :-D
<on> aha:D
<on> červenej

<a> dneska jsem se dobře zasmál
<b> Poslouchám.
<a> kamoš přišel o dvě hodiny později do školy s omluvenkou : ,,Omluvte prosím mého syna <c> z prvních dvou vyučovacích hodin dne 25. 1. 2011. Jeho inteligence nestačí na to aby si zapamatoval rozvrh. Děkuji <podpis>"

<a> Co dnes zkouška? A z čeho vůbec?
<b> Jo, snad dobrý.
<b> Bylo to z těch finančních výpočtů, jak jsme mohli mít libovolný materiály kromě počítače.
<b> A profesor na nějakýho týpka: „Kolego, ty materiály nemusíte schovávat na kolenou jako nějaký tahák, můžete přece používat všechno.“
<b> A týpek prej: „Já vím, pane profesore, ale zvyk je železná košile.“

<Simon> Tak mě povýšili
<ja> to nejak brzo ne? jsi tam ani ne pul roku
<Simon> 3 mesice .. teda spíš mě přeřadili na to skriptováni, co jsem tam měl dělat od začátku
<ja> ? nechapu
<Simon> Nastupoval jsem tam ještě s jedním člověkem a na personalistice si nás spletli, tak jsem dělal jeho práci a vyplňoval excelovský tabulky. Prišlo mi to divný, ale hned první den jsem na to napsal makra a pak jsem potřeboval tak 10 minut denně pracovat a zbytek jsem měl pro sebe
<ja> boha jeho. takze na tvym miste byl nejakej chudak, co mel puvodne vyplnovat tabulky a posadili ho k Bashi? Se divim na to, ze se na to prislo az ted
<Simon> Jojo, nějakej maturant z hotelovky. Ale to nebyl problem. Přišlo se na to až když jsem napsal aplikaci, která nahradila šéfa a prezentoval ji na poradě.

Komentář: statni sprava

<a> sedim takhle pred zkouskou... a uz 3 borec vysel ze dveri a rika : "ja toho hajzla nakopu do kouli,nedal jsem!"
<a> pak se ozve moje jmeno,tak si rikam,ze jsem v haji.
<a> zkousejici vypada slusne nasr*n a stroze se zepta co vim k tematu
<a> nakonec pohoda -> krasne B
<a> uz odchazim a rikam si co ti idioti vedeli kdyz to nemaji a najednou zkousejici rika : "udelejte pro mne neco,az budete odchazet a zavrete dvere reknete jakej jsem blbec a ze jste to nedal,diky.nashledanou!"
<a> pak slysim jenom jak se smeje :D

<a> Zdarec, včera (19.12) v ochoďáku v Letňanech.
<b> No?
<a> Táta, evidentně už úplně vyšťavenej z vánočních nákupů, vede malýho kluka.
<a> Kluk: "Tatí když mě bolí bříško."
<a> Táta: "Chodíš po břiše nebo po nohách, poď!"

Komentář: Takhle se musí na děti

<a> Začnu věřit na Ježíška ...
<b> To jsi měl už dávno,proč vůbec?
<a> Měl jsem pod stromečkem chladič na procesor a novej HDD a nějak se mi nechce věřit,že to kupovala přítelkyně =/

<Jirka> Ať se Ondra udělá online
<Mara> Ondra vzkazuje že do toho nejde :D