<on> co treba?
<ona> Život se neměří počtem nádechů a výdechů. Ale chvílemi, které nám vzaly dech!
<on> jako treba kdyz spadnes z houpacky?

02:31:05 <a> Tak konečně zkouším tu novou aparaturu, 20% a už se klepou obrazy :)
02:32:14 <b> Trochu pozdě,ne? Co na to sousedi?
02:32:58 <a> V poho, pod námi jsou akorát jehovisti a oni to berou jako boží trest.

<A> dnes jsem byl málem hnusnej na mladou
<B> jakto?
<A> neříká mi co jí je.. tim pádem předpokládám že jsem něco udělal a ona mě přesvědčuje že ne
<A> tak už jsem měl napsanou sms "Jestli mi neřekneš co ti je tak už se fakt naseru.Ty tvoje nepřítomný výrazy mě vyloženě mrdaj!"
<B> a?
<A> zcenzuroval sem to na "Děje se něco? Mám o tebe starost"

<a> Zapomnětlivost má nečekaně i své výhody. Brácha má zítra narozeniny a zapomněla jsem mu koupit dárek... tak jsem vytáhla dárek, který jsem mu zapomněla dát na Vánoce. =D

<a> Neříkej hop, dokud nepřeskočíš. :P
<b> Správně. Protože říct hop po doskoku nevypadá ani trochu retardovaně.

<a> mozek říká skonči to a srdce bojuj
<b> to samé se mi stává když hledám dvě stejné ponožky =/

<a> Hele ty ses v tom baru docela ztřískal co?
<b> Trochu... proč?
<a> Protože jsi takový milý barmance řekl, že ji prostě nedáš dýško, protože hnusněji natočený pivo a ještě s podmírou, jsi nepil.
<b> Milý říkáš? Nenaštval jsem ji aspoň moc?
<a> Ani moc ne... Jsme měli pípu na stole.

<a> Tak co jaký byl LinuxAlt ?
<b> Super, ale zmeškal jsem první přednášku...
<a> Jak to ?
<b> Organizátoři se nepřipravili na nás v reálném životě lehce zmatené linuxáky, nehledě na to, že jsem ještě z vesnice. Měl jsem nasednout do tramvaje č.1 tak jsem do ní nasedl, nikdo neřekl, že ty tramvaje jezdí ve dvou směrech. V zápětí jsem asi hodinu a půl bloudil po Brně.

<A> jak vysvětlíš 3letýmu dítěti že musí mít hořkej čaj protože v noci blilo?
<B> nijak, leju ho do něj trychtýřem