<a> Ahoj
<a> ty prej děláš s dětma
<b> Dělám ve školce
<a> koupim 3 chlapečky

<a> Mě z ní už fakt picne
<b> Jakto? Co se stalo?
<a> Neuvěříš, přijdu domů se žvýkačkou v puse. Přijdu k ní, že ji dám pusu.
<Ona> Co to máš?
<Já> A co jako?
<Ona> Odkdy žvýkáš žvýkačku?
<Já> Měl jsem na ni chuť.
<Ona> Ty někoho máš?
<Já> Cože? To myslíš vážně? Já nikoho nemám.
<Ona> Nikdy si předtím nežvýkal, takže jestli někoho fakt máš, tak mi to rovnou řekni, nebudu dělat žádné scény a prostě to ukončíme.

Komentář: Ach ta žárlivost....

<vnučka> Dědo, máš mail na tetu?
<děda> Je to xy@mail.cz.
<děda> Ale nevím jestli ti odepíše, ona je teď prý už skoro jenom na Facebooku a všech těch dalších sociálních službách.

<ona> Jak si mám otevřít dva fb?
<on> Zkus dva prohlížeče? ;-)
<ona> To jako jeden na seznamu a druhý na googlu?

<a> Máma mi chtěla dát perník prošlej v roce 2009, tak říkám, že to už radši jíst nebudu. Tak ho pak chtěla dát psovi, ale ségra tvrdila, že ani pro psa se to už nehodí... A tak mamka prej "Tak to holt necháme tatínkovi" :D

Komentář: Chudák

<ona> ahoj hele jak se dělaj okna?
<on> ahoj
<on> No to nejdřív se živíš na dominantní firmě na trhu, říkejme jí IBM, pak okopčíš půlku kódu od xeroxu a vytvoříš fešnej systém, vedeš dlouholetý spory s firmou, která okopčila svůj systém úplně stejně jako ty. Občas vyhraješ občas prohraješ. Pak vydáváš nový verze svého systému tak že je ucházející tak každá druhá a nakonec se na okna vykašleš a uděláš úplně debilní hybridní systém s dlaždicema protože je to teď in

Komentář: Myslela v minecraftu...

<Matt> a já každopádně děkuju tobě ;)
<Matt> bez tebe bych se asi posral :D
<Jar Jar> rádo se stalo... :)
<Jar Jar> to si piš, že by ses posral...

Komentář: důvěra v kamaráda :D

<Daník> A to jsem vám už říkal, jak mě postřelili?
<Alex> Cože? To jako fakt?
<Daník> No jo, na Silvestra. Jsme byli s Peťanem v nějakém klubu, pařili s moravákama do rána a nějak jsme se ocitli na Spartě, jak tam jsou ambasády. Trochu jsme pili, dělali docela bordel. Šli jsme právě okolo turecké ambasády a tam maj ozbrojenou ochranku. Tak si to k nám jeden zamířil a jako by sáhl pod kabát. Já se úplně vynervoval, nechtěl jsem mít problémy... tak říkám Peťanovi "zdrháme vole" a rozeběhl jsem se... Říkám si, co mi může udělat, že jo. No a najednou strašná rána, cítím prudkou bolest v hlavě, v ústech krev, před očima temno... Podlomili se mi kolena a spadl jsem na zem.
<Alex> Ty vole, tak to je hodně drsný... a Peťana ne?
<Peťan> Mě ne. My jsme totiž šli kolem těch ambasád, Dan už nějaké to promile v krvi. V jednu chvíli se zničehonic zastavil a civěl na týpka, co šel proti nám. Pak do mě strčil, prudce se rozeběhl a vrazil do veřejného osvětlení.

<a> Jee... Zas mi blbne počítač. Klikám na disk D:, ale otevírají se jenom vlastnosti. Je to nějaký virus nebo jak se tomu říká?
<b> Co teď děláš?
<a> Snídám, proč?
<b> Říká se tomu: "talíř na klávese Alt"