Příspěvky uživatele „nakopnuta_sova“

Dračice 15:00

To ještě jde. Mě fascinuje moravské (či jaké) "kde jdeš" ve smyslu "kam jdeš" nebo "dej to tady" místo "dej to sem". Ale tak to jsou nářečí a právě pro takovéhle odlišnosti jsou nářečí krásná, byť ostravské (či odkud to je) "du do dochtora" zní teda mým severočeským uším dost přitepleně - kdyby aspoň do dochtorky, božíčku ;-)

K hlášce #3917

hanule7 21:42

Já to ohledně "naschledanou" a "nazhledanou" slýchal od učitelů obráceně - že v Čechách spíš "naschledanou" a na Moravě "nazhledanou". Podobně prý slovo "shoda" - v Čechách spíš "schoda" a na východ od Jihlavy "zhoda" a podobně. Ale jestli to tak je, si netroufnu soudit (já používám v obou případech "sch-"), ono to stejně nejspíš bude člověk od člověka a každý bude spíš obhajovat to, co sám používá, protože mu to (logicky) přijde "normální" a ta druhá možnost "divná" :-)

K hlášce #41961

Re: donÍst :D

Přesně tak. Kdyby se to mělo psát s měkkým, muselo by se to vyslovovat měkce - "doňíst" - a takhle to snad nikdo nevyslovuje. I když ono je možné všechno, proto říkám "snad".

K hlášce #33028

Re: Grrrr nesnáším slovo "samozD...

Tak se po letech doplním, tu to je:

http://www.lamer.cz/quote/55334#comment_243918

K hlášce #15909

While 21:44

Tak. To je stejný systém jako že "naši chlapi jsou rozvědčíci a zasloužej vyznamenání a odměnu, ale když to samé, jako naši hrdinové, dělá nepřítel proti nám, jsou to špioni a zasloužej pověsit na první strom!"

Inu, dějiny píší vítězové a o poválečné spravedlnosti rozhodují také tito.

K hlášce #15909

While 21:41

Přesně tak. Válka či podobná situace ukáže každého v pravých barvách. Proto neříkám, že bych "určitě odmítl" a nedělám ze sebe hrdinu. Ono se to u PC mluví... proto třeba nemám rád takové ty hrdiny, co se dneska bijou v prsa, že by před čtyřiceti padesáti lety do strany "nikdy nevstoupili!".

Pak by za nima přišel nějakej tajemník a řekl by "soudruhu, máš talentovanou dceru, víme, že by chtěla na medicínu, strana jí v tom může pomoci, ale to musíš nejdřív vstoupit, jinak strana pomoci nemůže" a mezi řádky z toho vyplyne "a místo tvé dceři strana pomůže někomu jinému na její úkor" a dost lidí by schlíplo uši a třeba i se skřípotem zubů vstoupili, protože "to dělají pro děti a jejich budoucnost".

A já bych je za to neodsuzoval. Pokud by jen vstoupili pro lepší budoucnost svých dětí a nijak výrazně neškodili, nebylo by zač je soudit a zač jimi pohrdat. Hrdý pocit člověku těžko vyváží to, že dcera místo doktorky dělá prodavačku, protože jinam ji jako "dceru toho drzouna, co odmítl vstoupit do KSČ" nevzali...

K hlášce #15909

Re: Jo, ale ten nůž ti nedá práv...

Neboli tohle je ukázkové morální dilema. Udělat "to, co je správné" i za cenu vlastního života a když je mi prakticky jasné, že tím nic nezměním, když rozkaz nesplním já, splní ho někdo jinej nebo to velitel udělá sám... ano, správné by to asi bylo. Ale jak říkám... kolik procent lidí by to udělalo, kor když by jim bylo jasné, že odmítnutím se nic nezmění, civilisti to stejně odskáčou, akorát rukou jiného? Žít s vědomím, že jsem zavraždil nevinné nebo nežít vůbec? Inu, takovéto rozhodování bych nezáviděl fakt nikomu.

K hlášce #15909

Re: Jo, ale ten nůž ti nedá práv...

A ještě jeden k rozkazům:

Pokud vím a něco se nezměnilo, na vojně "rozkaz musím splnit a poté si můžu stěžovat" - takže když dostanu ve válce rozkaz postřílet neozbrojené civilisty, mám problém.
Odmítnout nemůžu, to by smrdělo válečným soudem nebo kulkou na místě.
Tak rozkaz splním, po válce se na to přijde a půjdu si v lepším případě sednout, v horším se zhoupnu za válečné zločiny, protože samozřejmě svědci vydání rozkazu nebyli a velitel popře, že mi takový rozkaz kdy vydal... tohle nemá dobré řešení. Jen méně zlé - splnit rozkaz, zachránit si tím život (pokud by velitel naznačil "odmítni a udělám to já, ale tebe odprásknu jako prvního!" a doufat, že se to nikdo po válce nedozví...

Nebo jak to je, co má voják v tu chvíli dělat, co je správné? Odmítnout a vědět, že tím na 99 % nic nezměním, protože velitel je odpráskne stejně a mě akorát vezme s nima? Ano, aspoň bych se nedopustil válečného zločinu, ale... ono se to takhle u PC mluví, dokud člověk v té situaci není...

K hlášce #15909

Re: Jo, ale ten nůž ti nedá práv...

Rozkaz zněl jasně: Muž s koženou brašnou nesmí projít! Nebyl čas lámat si hlavu, kdo je kdo... ;-)

A řešit co je dobré a co je špatné - s tím nemám problém, to posoudit dokážu a holt nejsem ten, kterému vyhovuje mít život nalajnovanej. Holt jsme každej jinej, no :-)

K hlášce #15909

Re: Jo, ale ten nůž ti nedá práv...

Kdo chce bejt doma, ať je, nikomu to nezakazuju. Ale abych ani do blbý hospody nemohl... kdo nechce, ať tam nechodí, ale já si občas zajít chci.

Proto mi ten nouzák leze krkem - že mi přikazuje, co smím a nesmím.
Já mám s dovolením vlastní mozek a umím ho používat, tedy si o svém životě chci co nejvíc rozhodovat sám, děkuju. Kdybych chtěl mít život 24/7/365 nalajnovanej a jasně nařízeno, co musím, smím a nesmím a na nějaké vlastní úvahy a rozhodování se prostor minimální, nechám se nalejt do armády... moment.

Nepsals tu kdysi něco o ozbrojených složkách, že jako člen těchto jsi měl v nemocnici přednost a v duchu poťouchlou radost, jak to v čekajících lidech vře, že oni čekaj a ty si přijdeš a jsi na řadě? No to by to "držet hubu a krok bez námitek mi jde taky" vysvětlovalo, pro armádní kariéru je tohle vyložená nutnost :-)